Zápas s Bystrc z webu soupeře

V rámci přípravného zápasového zatížení jsme zavítali k našim „federálním“ sousedům do Bratislavy na dvoudenní soustředění, jehož součástí byl trénink a přípravný zápas. Ubytování bylo zajištěno v roztomilém hotýlku v turisticky atraktivní lokalitě Zlatých písků. Do Blavy vyrazilo tradičně auty jen 17 lidí, což nám ovšem neubralo na dobré náladě ba právě naopak.

Domácí klub 1.RC Slovan vznikl před necelými pěti lety a v současné době se s úspěchem účastní maďarské ligy. Vůdčí osobností je hrající asistent trenéra Tony Pouverle a trenér Dan Chytil, jinak bývalý hráč RC Zlín. Osu týmu tvoří několik cizinců z ragbyově vyspělých zemí a k nim vhodně zapadají Bratislavané, kterým nechybí rychlost a nasazení ač mají malý handicap v tom, že nehrají ragby již od mala. Obdivuhodné je u RC Slovan zejména fakt, že nemají vlastní hřiště se zázemím a trénují i hrají pokaždé na jiných místech. Přesto jsou schopni postavit konkurence schopný tým a určité technické nedostatky nahrazují velkým ragbyovým srdcem, láskou a obětavostí k tomuto sportu.

Po příjezdu jsme s domácími uskutečnili asi hodinový trénink, kde se nacvičovaly zejména prvky otevřené hry s minimem standardních situací. Po obědě a velmi krátké siestě jsme absolvovali oficiální zápas, který s přehledem řídil p. Jíša, toho dne rovněž ve funkci suplujícího trenéra domácích, neboť hl. coach byl dlouhodobě zdravotně indisponován. Zápas byl prvních 20 minut vyrovnaný, poté se ovšem začala projevovat naše lepší herní vyzrálost a ke konci již i fyzická kondice. I když nebyl výsledek nakonec důležitý, přesto je třeba napsat, že naše barvy zaznamenaly vysokou výhru 7:77 (na pětky 1:11). Za zmínku stojí i zcela nečekané kopáčské umění Igora, který proměnil po pětkách všech 11 kopů!! Zápasu přihlíželo několik desítek diváků, kteří nepřestali fandit domácím barvám ani za rozhodnutého stavu.

Večer po zápase se uskutečnil tradiční „třetí poločas“, který již dopadl pro oba týmy zaslouženou remízou. Neoficiální cenu soustředění obdržel „petržalský“ T.K. 