30.8.2009
Po odchodu Pavla Lištvána,který se rozhodl své úsilí a čas věnovat Havířovu a vrátit ho zpět do extaligy se dohodlo vedení SRU s Jiřím Jíšou jako hlavním trenérem a Tomášem Krejčím který se postará o roj jako asistent a druhý trenér Slovenska.
Zdravím touto cestou všechny příznivce ragby na Slovensku. Jak jste si přátelé všimli, dosti často jsem se pohyboval po Bratislavě právě ve spojení s ragbyovým oddílem Slovanem Bratislava. Bylo to i na jejich mezinárodním poli a to jak rozhodčí, tak i s trenérskou výpomocí. Snad právě proto mě nestor Slovanu Bratislava - Tony Puverle, oslovil s návrhem o trenérskou pomoc s reprezentací Slovenska.
Pravda, prošel jsem českou juniorskou i seniorskou reprezentací a s trénováním jsem začal už i před nástupem základní vojenské služby, ale reprezentaci jsem ještě v rukou neměl. Ano, jisté náznaky u našich výběrů mladších kategorií byly, ale nějak se mi do toho nechtělo. Ať je to jak chce, je to zodpovědnost. Avšak něco jiného je mluvit k pubertou trefeným občanům, oproti lačným a vyspělým chlapům. Na druhou stranu je tady fakt, že naše mladší kategorie představují opravdu výkvět dané kategorie, kdežto kluci ze Slovanu se stále ještě učí.
Nicméně jsem se s Tonym domluvil, že to prubnu a pokusím se připravit slovenský nároďák tak, aby kluci byli rovnocenným partnerem soupeřům v jejich skupině pro příští rok. S jakým výsledkem, to nevím, ale podle mého soudu má trenér tak 49% šancí na ovlivnění výkonu mužstva. A to si fandím. Hráči samotní mají v rukou těch 51%. Je to všechno o přístupu hráčů a základem je, že chtějí, a když se chce, jde vše. I ragby. A já měl jsem spoustu příležitostí se přesvědčit o tom, že kluci chtějí. Proto si myslím, že mým malým přičiněním, mohou být v budoucnu o kus cesty lepší, než nyní.
Konzultoval jsem mimo jiné s Tonym možnost, přizvání druhého trenéra. Nebránil se, spíše byl této myšlence přikloněn. Oslovil jsem tedy jednoho z našich klubových odchovanců, který se nedávno vrátil z Francie, kde dlouhá léta působil jako hráč, Jedná se o Tomáše Krejčího. Dle mého soudu bude obrovským plusem pro kluky ze Slovenska. A to i s ohledem na jeho kapitánskou pásku naší seniorské reprezentace. Když si uvědomíme, kde je Francie a kde my, tak už jenom toto pomyšlení, dává základ myšlence na úspěch.
Co závěrem? Snad jen to, že jsem se doufám nezmýlil a kluci budou mít opravdu snahu chtít něčeho dosáhnout. V tomto směru jim přeji hodně štěstí a snad se mi toho podaří k dosažení vyšších met.
Jura Jíša