23.4.2009
Rugby World přinesl rozhovor s Martinem Sneddenem, výkonným ředitelem NZR 2011 a protože si myslíme, že obsahuje mnoho zajímavých myšlenek, přinášíme Vám jeho překlad.
Karty jsou rozdány a Světový pohár 2011 nabývá konkrétnějších rozměrů. Kdy se ale dostanou fanoušci k vstupenkám a jak se Nový Zéland vypořádá s invazí z Evropy? Kdo způsobilejší by nám mohl dát odpovědi na tyto otázky než Martin Snedden, muž odpovědný za úspěch celé akce.
Odpočítavání do sedmého mistrovství světa, které odstartuje 9.září 2011 v Aucklandu, začalo. Nový Zéland předpokládá jedenáctimilionové ztráty pořádáním 3. největší sportovní události na světě, ale doufá ve znovunavázání vztahu mezi All Blacks a jejich fanoušky. Jestli se All Blacks konečně znovu dotknou trofeje není nejpodstatnější, říká Martin Snedden, výkonný šéf New Zealand Rugby 2011, společnosti z 50 % NZFRU a z 50% novozélandské vlády. Turnaj je na prvním místě, soudí Snedden, bývalý kriketista.
RW: Jak důležité je toto mistrovství pro Nový Zéland?
MS: Odešel jsem od kriketu a jako přirovnání bych rád uvedl Velkou Británii, kde se lidé zajímají o kriket, ale OPRAVDU je zajímá fotbal. Na Novém Zélandě je to stejné s kriketem a rugby, ale mistrovství je ještě o stupen výš.
RW: Kolik příchozích fanoušků očekáváte?
MS: Odhadujeme 60-70 tisíc přívrženců ragby. Odhady zakládáme na počtu fanoušků na olympiádě v Sydney, Lyonu 2005 a mistrovství světa 2003. Vím jak malé se to číslo jeví v porovnání s účastí na mistrovství světa ve Francii roku 2007, ale takové srovnání nemůžeme provést vzhledem k naší poloze.
RW: Jak to zvládnete?
MS: Pravidelně míváme 50 000 návštěvníků měsíčně, i tak před sebou máme výzvu. Nebude problém se zápasy základní skupiny v září, kdy budou týmy rozptýleny po velkém území. Výzva začne dva dny před čtvrtfinále a bude pokračovat ještě den po finále, jelikož se turnaj bude odehrávat jen ve třech městech. Wellington a Christchurch budou každý hostit dva čtvrtfinálové zápasy a semifinále, zápas o třetí místo a finálový zápas se budou konat v Aucklandu. Jednali jsme s řediteli hotelů a oni nám přislíbili 70-80% lůžek, takže je můžeme přiřadit ke vstupenkám. Hodně fanoušků zvolí možnost zamluvit si karavan, důležité je, abychom naplnili očekávání všech. Když už utratili peníze za cestu až na Nový Zéland, nechceme, aby se vraceli domů zklamaní. Zajistit ty nejlepší podmínky je rozhodující pro úspěch tohoto turnaje.
RW: Stále plánujete použít lodě jako hotely?
MS: Ano. Máme připravené dvě výletní lodě každou s 1900 lůžky. Jedna bude zakotvena v Christchurch kompletně obsazená fanoušky. Odtud se vydají na plavbu do Aucklandu na semifinále, což by měl být skvělý zážitek s 1900 fanoušky na palubě, všichni tam budou ze stejného důvodu, všichni se budou dobře bavit. Bude to ovíněná cesta kolem Nového Zélandu.
RW: Kolik peněz si myslíte, že návštěvníci utratí?
MS: Doufejme, že hodně. Krása rugbyových fanoušků spočívá v tom, že jde o lidi, které si zamilujete: jsou zábavní, tolerantní, vyspělí. Jde jim nejen o rugby, ale i o zážitek. O takové lidi stojíme.
RW: Jaké mohou fanouškové očekávat uvítání?
MS: Chtěli bychom zorganizovat něco nezapomenutelného. Jsme malá, mladá země. Když jsem v Londýně, zírám na budovy, monumenty a dějiny. Tohle my nabídnout nemůžeme. Nejlepší, jak můžeme s takovými zajímavostmi soupeřit, je být sami sebou a prezentovat unikátní novozélandský zážitek. Lidé na to musí mít náladu. Někdy jsme chudí ubožáci. Můžeme být posedlí All Blacks a nevidíme celkový obrázek. Jeden z mých úkolů v příštích třech letech je přesvědčit Novozélanďany, že tenle turnaj je o dvaceti týmech a ne cesta pro All Blacks k výhře. To je práce trenérů, ne moje.
RW: Kolik stála tahle akce?
MS: Zaplatili jsme 50 milionů za práva na pořádání turnaje a ještě o mnoho víc bylo investováno na získání dalších práv. Nikoho jsme nepodplatili, ale nešetřili jsme a udělali jsme kus práce. Důvod proč Japonsko ani Jižní Afrika nevyhráli byla podpora vlády, kterou oni narozdíl od nás neměli. To rozhodlo.
RW: Měl by process volby pořadatelství RWC být změněn?
MS: Ano. Finanční systém, který se používá nyní je špatný. Když pořádáte mistrovství světa v kriketu, vyděláte slušné peníze. Pro rugby je tento model nevyhovující a vytváří překážky. Což působí problémy pro následující mistrovství v roce 2015 a 2019.
RW: Mohl byste nás provést vaším rozpočtem?
MS: Zorganizovat turnaj bude stát 111 milionů liber. Tato suma zahrnuje 50 milionový poplatek za práva na pořádání pro RWC Ltd., které zajistila naše vláda. RWC Ltd. si ponechá všechny příjmy z vysílání, takže náš jediný zisk bude z prodeje vstupenek. Počítáme s výdělkem ve výši 100 milionů liber, takže budeme mít zhruba 11 milionovou ztrátu.
RW: Proč se do něčeho takového pouštíte?
MS: S tím jsme do toho šli, nedělali jsme si iluze. Věděli jsme jaké budeme mít ztráty, ale tento turnaj je obrovská příležitost k představení naší země. Mistrovství by nám mělo přinést víc než NZ $ 1,15 mld. (37 milionů liber) v ekonomické aktivitě a napumpovat víc než půl miliardy dolarů do naší ekonomiky.
RW: Kolik se odehraje zápasů a jaké množství míst bude potřeba k umístění všech fanoušků?
MS: Odehraje se 48 zápasů na což bude potřeba odhadem 1,5 milionu sedaček. Ve Francii bylo k dispozici 2,2 milionu míst. Toto číslo odráží menší kapacitu našich stadionů.
RW: Kolik budou stát vstupenky?
MS: Ceny za zápasy od čtvrfinále dál, za zahajovací zápasy a jeden nebo dva další z nižších úrovní budou víceméně na stejné úrovni jako ve Francii, ceny za vstupenky na finálové zápasy se budou pohybovat mezi 200 – 500 eury. Na Nový Zéland jsou takové částky vysoké, ale návštěvníci jsou zvyklí. Ceny na zápasy ve skupinách budou pod současnou hranicí vstupného na zápasy All Blacks. Uvědomujeme si, že je musíme zpřístupnit domácím fanouškům. Byli zděšeni z cen na vyřazovací části, ale pochopili, že nemáme na výběr.
RW: Jak budou vstupenky rozvrženy?
MS: Naše heslo je: Máme kotel 4 milionů lidí. Naše filozofie je dostat se do co nejvíce oblastí Nového Zélandu. V březnu oznámíme všechna dějiště, strategii distribuce vstupenek dokončíme v květnu nebo červnu.
RW: Bude nedostatek vstupenek?
MS: Doufám. Chceme se dostat do situace, kdy je po vstupenkách velká poptávka.
RW: Jak velkou roli hraje domácí trh?
MS: Velkou. Bude základem ro nejdůležitější zápasy. Je to náš nejlepší zákazník. Rugby Travel a Hospitality Ltd. koupí podstatnou část našich nejdražších vstupenek. Musíme mít trh, který vytváří tržby, jaké potřebujeme.
RW: Eden Park byl rozšířen, aby pojal 62 000 fanoušků. Kolik dalších stadionů bude použito a jaké množství pojmou?
MS: Eden Park byl jedna velká bublina. Rozběhla se vášnivá debata, jestli postavit úplně nový stadion. Ted je to za námi a nakonec budeme mít nádherný stadion. Na začátku roku 2010 budou dokončeny práce na modernizaci AMI stadionu v Christchurch, abychom usadili 43 000 diváků. Cake Tin ve Welingtonu, což je fantastický stadion, bude též ve skvělé formě. Celá řada dalších, které jsou připravené nebo po malé přestavbě budou též ve skvělé formě. Rádi bychom využili 14-15 stadionů. RWC Ltd by rádo, abychom počet omezili na 10-11. Momentálně probíhá jednání.
RW: V jaké vzdálenosti jsou nejodlehlejší města konání?
MS: Z Whangerei na severu do Invercargill je to zhruba 1100 mil.
RW: V kolik hodin se bude vykopávat pro televizní diváky ve Evropě?
MS: Tradičně se vykopává v 19:30 novozélandského času, což je 7:30 SEČ. Možná dojde k nějaké změně, ale naším cílem je udělat vše pro to, aby evropské týmy hrály večerní zápasy.
RW: Kolik stojí půllitr piva na Novém Zélandu?
MS: Je to tu mnohem levnější než ve Velké Británii. Ceny se pohybují mezi 2-3 librami za půl litru. Jídlo a víno je tu exceletní a také mnohem levnější.
RW: Bude pro návštěvníky povinné zkusit bungee jumping?
MS: Jednoznačně. Možná to zahrneme do ceny vstupenky.
RW: Kolik lidí hraje rugby na Novém Zélandě?
MS: Asi 140 000. Do toho počítám děti i dospělé.
RW: Očekáváte, že mistrovství světa tuto cifru zvýší?
MS: Ano. Pořádání světového poháru má tři výhody. Za prvé dojde ke zvýšení počtu hráčů, trenérů, dobrovolníků a rozhodčích. Za druhé zapříčinilo modernizaci stadionů. Třetí a pravděpodobně nejdůležitější výhodou je fakt, že rugby na Novém Zélandu prochází fází, kdy je patrná neloajálnost s tímto sportem zjitřená prohrou ve čtvrtfinále na minulém mistrovství. Jde o nesourodost mezi amatéry a profesionálními hráči, kteří nejsou schopni navázat takové spojení jako dřív. Profesionalismus vytrhl hráče z normální společnosti a uvrhl je do izolace, což pro ně není zdravé. RWC 2011 je příležitostí pro opravdové znovusjednocení.
RW: Vyhrají konečně All Blacks zpátky světový pohár?
MS: Je nezbytné, aby Novozélandané pochopili, že tento turnaj není jen o All Blacks. Máme to výsadní právo hostit 19 dalších týmů a jejich přívrženců. To je pro nás ta opravdová výzva. Novozélandané mají tendenci být velmi upjatí co se mistrovství týče, takže my se snažíme předat jim informaci o tom, že samotné mistrovství je mnohem větším zážitkem než vítězství All Blacks.
Převzato z http://petrovice.rugby.cz