4.12.2008
S ,,početnou“lavičkou (1 náhradník) a naštěstí se čtyřmi krajánky na hostování z Olomouce vstoupili hráči Slovanu do posledního kola maďarské ligy.Počasí vykazovalo takřka novozélandskou kvalitu,k velké radosti Stuarta,který jako jeden z mála přišel strávit sobotní odpoledne koukáním na rugby (nabízí se otázka kde byli ostatní hráči Slovanu??!!)ale ani jeho přítomnost hráče nějak nenabudila,a utkání začalo tlakem hostů.
Byť opět před zápasem zazněly pokyny jak soupeře přehrát,a na co dbát,někteří hráči si tyto pokyny vyložili po svém a hra tomu taky odpovídala.
Zbavujeme se míče,neudržíme míč v rucku,velmi špatně skládáme,špatně organizujeme obranu…právě v 31 min.špatná organizace obrany a laxní skládání umožnilo hráčům Szegedu z hloubi vlastního území,kde je přitom domácí hráči dlouho drželi(!!),zaútočit a otevřít skore na 0:7.
Naštěstí se v samém závěru poločasu slovanisti dokázali prosadit taky,když důrazný Kurka po několikanásobné,,valné hromadě“ srovnal,a Puha proměnil kop po pětce.
Druhá půle proběhla již tradičně-řekli jsme si,co děláme špatně a jak to zlepšit,a hráči to tradičně neudělali…je škoda,že si zřejmě vzpomněli až minutu před koncem utkání,kdy po účinné ragbyové lekci ,,v jednoduchosti je síla a krása zároveň“snížili jen na 12:14,jelikož se nepovedlo prokopnout kop po pětce.
Sestava RC Slovan:Puverle,Majovský,Vrabec,Náter,Januš,Ujček,Kurka,Beladič
Hughes,Puha,Kubala,Mihálik,Urbánek,Janžo,Mana//Puškár
Body: Kurka 5,Mana 5,Puha 2
Závěr:počasí může ovlivnit některé faktory hry,ale stanovené zásady NIKOLIV!
Když se před zápasem řekne,že hrajeme,,A“,nemůžeme tedy hrát nic jiného.Projev některých jednotlivců nebyl,slušně řečeno,ideální,výjimku tvořili borci z Olomouce-Mana,Kurka,Januš a Urbánek,který i když hrál na velmi nezvyklém místě druhé tříčtvrtky,patřil mezi hlavní tahouny.Z domácích snesli přísnější měřítko jen průrazný univerzál Mihálik a Náter,který snad i díky přítomnosti své drahé polovičky,hrál chvílema opravdu rugby s velkým R..
Nemůže se stávat,že nařízený trestný kop nedoletí do autu,že přehodíme v útoku spoluhráče,když situace tuto variantu nepřipouští,že neposkládáme protihráče v souboji 1:1,a že nejsme schopni reagovat na povely v obraně.
Soupeř nebyl vůbec lepší,jen souhrn těchto našich nedostatků mu umožnil bodovat a nakonec i zvítězit,je škoda takto prohrát vyrovnaný zápas.
Všem zúčastněným hráčů chci poděkovat,právě za to,že dorazili a nastoupili,byť někteří hráli i nedoléčeni,popř.pod antibiotiky,a nedá mi to nezeptat se ostatních..,,kde jste byli,když vás mužstvo potřebovalo??!Zamyslete se nad svým přístupem.
Pavel Lištvan