4.6.2008 FWRC Szeged - 1.RC Slovan Bratislava 51:10
K semifinále maďarské NB1 ligy odjel Slovan opět ve
slepené sestavě čítající 17 hráčů včetně jednoho juniora a dvou
hráčů, kteří hráli ragby podruhé. S tímto utkáním jsme prakticky
již nepočítali, za poslední vystoupení v sezóně jsme považovali již
minulý zápas v Pécsi.
Nechtěli jsme však zkontumovat žádné utkání, a tak se hráči
rozhodli ještě jednou absolvovat dlouhou cestu na jih
Maďarska.
Souboj to byl vyrovnaný minimálně v prvním poločase, pak Maďaři
prostřídali šest sedm hráčů a Slovan nestačil především
fyzicky.
Sice již v 7´ jsme dostali pětku, když Schmeichelovi nevyšel výkop
z 22m a skončil přímo v autu. Následovala tak výhoda mlýna Szegedu
právě na 22m a po rozehrání průnik naší útočnou linií.
Ve 14´ Schmeichel proměnil TK za ofsajd soupeře a snížili jsme na
5:3. Hned za tři minuty následoval Juraj Pobjecký náš překop do
soupeřovy 22m a při snaze sebrat míč ze země ho soupeř složil ještě
bez míče. Protože už před Jurajem žádný jiný hráč Szegedu nebyl,
odpískal rozhodčí ihned tresnou pětku v náš prospěch - 5:8.
Schmeichel proměnil i KPP a vedli jsme 5:10.
Ale už za další tři minuty hráči Szegedu položili opět útokem pětku
po autovém vhazování asi 7m před naším brankovištěm. I s KPP to
bylo 12:10 zas pro Maďary.
A jedenáct minut před přestávkou nám znovu útokem Szeged pokládá
další pětku. 1.poločas tak končí ještě nadějných 17:10.
Ve druhé půli jsme několikrát zbytečně darovali míč soupeři po
našich technických chybách, jako je hraní na zemi při našem rucku
nebo ofsajdové postavení útočné linie při soupeřově rucku.
Během 20 minut druhého poločasu jsme od Maďarů dostali další tři
pětky, kdy jednou jejich rojníci protlačili svůj dobře svázaný
"vláček" do brankoviště, jednou (ale ne poprvé) pronikli
jejich urostlí útočníci naší linií a jednou po rozehraném trestném
kopu 10m před naším brankovištěm udělali jeden kříž, na který jsme
nezareagovali a hráč Szegedu položil mezi našimi hráči. To už bylo
34:10
V 64´ jsme i my měli souvislejší tlak v soupeřově obranném pásmu,
který vyvrcholil nařízeným trestným kopem asi 6m před jejich
brankovištěm. Přesto že jsem upozorňoval hráče, ať při rozehrání
neudělají předhoz, naběhl si jako první k míči méně zkušený Šulec,
kterému při chytání míč vypadl dopředu. V těchto situacích se musí
roj domluvit a rozehrát na zkušenější hráče, třeba Honzu nebo
Rebra...Škoda.
Ve zbylé čtvrthodině jsme pak bohužel obdrželi ještě další tři
pětky - dvakrát opět průnik zadáka nebo tříčtvrtky naší nedůsledně
skládající útočnou linií a jednou opět protlačeným
"vláčkem" jejich rojníků.
Maďarští hráči hráli oproti Slovanistům více kolektivně - v útoku
si nabíhali neustále do podpory a v roji se šikovně navazovali a
protlačovali nás pak třeba i 20m.
S našimi urostlými hráči bychom měli právě my využívat tuto
variantu postupování s míčem, ale stále se potýkáme s nedostatečnou
podporou hráčů bez míče. Nosič míče je pak osamocen a z akce se pak
stává sólový průnik, který většinou nemá šanci na úspěch.
Dalším nedostatkem je pak laxní skládání z velké části způsobené
čekáním na rozbíhající se soupeře - proto je nutno v obraně
reagovat rychle a vybíhat v linii.
I přes poměrně vysokou prohru oceňuji tentokrát, že hráči drželi
spolu celé utkání jako tým. Nevyčítali si nic jeden druhému a
naopak bojovali a snažili se s výsledkem něco udělat, i když prohra
již byla jasná dlouho před koncem. V tomto trendu je třeba
pokračovat i v budoucnu.
Takže díky, hoši.
Body: Schmeichel 5 (TK, KPP), trestná pětka
Sestava:
Ludovic, Warior, Šulec, Dozďa, Rebro, Radko, Krako, Honza, Hlavson,
Schmeichel, Juraj, Ondra, Michael, Fabrice, Vladky.
Střídali:
Dunga, Duško.
Dan Chytil